Láká vás přestavba na LPG, ale váháte, zda je to dobré rozhodnutí? Nevíte, zda se vyplatí a zda vás nečekají s LPG problémy? Pravdou je, že zvěstí kolem LPG panuje mnoho, ať už jde o snížení výkonu vozidla, riziko výbuchu, či o to, že LPG ničí motor. Jak je to ale ve skutečnosti? Pojďme se na LPG pohon podívat podrobněji a ujasnit si fakta.
Vysoké ceny nafty a benzínu ženou řadu řidičů k úvahám, zda by se jim nevyplatila přestavba na LPG. Kromě levnějšího provozu může být důvodem přechodu na LPG i čisté spalování. Na druhé straně ale stojí nemožnost parkování v podzemních garážích, obavy o bezpečnost… Netřeba však při rozhodnutí házet korunou, stačí vycházet z reálných údajů.
Na úvod si pojďme objasnit, co to je a kde se bere LPG. Jedná se o zkratku anglického Liquefied Petroleum Gas, tedy zkapalněný ropný plyn. Získává se při rafinaci ropy, příp. při těžbě zemního plynu a jedná se o směs uhlovodíkových plynů – propanu a butanu. Tato směs je za normálních podmínek v plynné podobě, ochlazením či stlačením je ale možné převést ji do kapalného stavu, a až 260× tak zmenšit její objem.
LPG prodávané na čerpacích stanicích obsahuje různý poměr propanu (C3H8) a butanu (C4H10) v závislosti na ročním období – v zimě obsahuje 60 % propanu a 40 % butanu, v létě je tomu naopak. Důvodem je to, že se butan přestává při nízkých teplotách odpařovat, proto by zůstal v zimě nevyužitý.
V porovnání s benzínem, naftou a zemním plynem je zkapalněný plyn zatím nejvýhodnější alternativou pro pohon vozidla. Náklady na pohonné hmoty jsou totiž v případě LPG výrazně nižší, vozidla na LPG jsou navíc osvobozena od silniční daně. Dalším benefitem jsou emise LPG – díky spalování téměř čistých uhlovodíků s minimem cizích přísad se netvoří pevné částice a saze, takže je spalování čisté, s výrazně nižší produkcí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého (v porovnání s benzínovými/dieselovými motory produkuje LPG o 1/3 méně CO2). A zásadní roli hraje také oktanové číslo LPG (kolem 100), což zaručuje měkčí chod motoru bez náchylnosti ke klepání.
I přes tyto přínosy se nemusí přestavba na LPG vždy vyplatit. Vzhledem k počáteční investici (cca 20–50 tisíc Kč dle typu vozidla a LPG systému) má smysl, pokud najezdíte alespoň 15–20 tisíc kilometrů ročně s benzínovým vozidlem (naftové motory používají jiný princip spalování, který není s LPG kompatibilní). U starších benzínových motorů pak může přestavba na LPG prodloužit jejich životnost díky čistšímu spalování a snížení opotřebení motoru.
Dále se vyplatí také u vysokoobjemových benzínových motorů dovezených ze zahraničí, která mají spotřebu vyšší než 10 l na 100 km. Přestavba na LPG u „amerik“ s označením motoru V6, V8 či V10 může snížit provozní náklady až o polovinu.
Možná jste si položili otázku, proč namísto LPG neupřednostnit CNG (stlačený zemní plyn), jehož získávání je nezávislé na získávání ropy, je ještě šetrnější k přírodě než LPG a k tomu je jeho složení na čerpacích stanicích neměnné. Důvodem je hlavně to, že přestavba na CNG je výrazně dražší a náročnější, takže k návratnosti investice dojde po podstatně delší době. Z hlediska výkonu motoru, parkování či nutnosti revizí jsou na tom LPG a CNG obdobně, nevýhodou u CNG je ale dostupnost čerpacích stanic s CNG. Z těchto důvodů je proto přestavba na LPG výhodnější.
A nyní už se pojďme podívat na nejrozšířenější fakta a mýty, jakož i nejčastější problémy s LPG, na které můžete narazit.
Asi nejčastějším zmiňovaným problémem je nemožnost parkování v podzemních garážích. Toto je skutečně fakt, a to z důvodu obav z úniku plynu. Propan-butan je totiž těžší než vzduch, takže nedochází k jeho samovolnému odvětrání a hrozí riziko výbuchu. Nicméně legislativa ohledně parkování vozidel na plyn je složitá, proto je vjezd LPG vozidlům do garáží povolen, pokud jej značka u vjezdu přímo nezakazuje. A dobrou zprávou je, že v Česku stále přibývá garáží, kde parkování LPG aut možné je.
Toto tvrzení je nepravdivé – bezpečnost plynového agregátu je srovnatelná s benzínovým. Nádrže na plyn jsou homologované a mnohem pevnější a odolnější než ty na benzín, navíc se po 10 letech mění.
Stejně tak se nemusíte obávat výbuchu vozidla v případě nehody, jelikož jsou systémy několikanásobně jištěny vůči vznícení a roztržení nádrže není možné. Tyto systémy zabrání např. vniknutí plynu do prostoru vozidla, či uzavřou průtok paliva při roztržení potrubí.
Ani toto není pravda. Vzhledem k tomu, že je spalování LPG čisté a nevytváří karbonové usazeniny, je šetrné k motoru, takže naopak může prodloužit jeho životnost. Stejně tak neplatí, že by přestavba na LPG snížila výkon motoru – při kapalném vstřikování se výkon ještě o něco navýší.
Toto je částečně pravda – spotřeba plynu bude opravdu cca o 5–20 % vyšší, nicméně vzhledem k nižší ceně za plyn stále ušetříte.
Ani toto není pravda – odborně nainstalované systémy zabraňují úniku plynu. Pokud plyn cítíte, jedná se o závadu systému, kterou je třeba – stejně jako při úniku benzínu – řešit v autoservisu.
Ani v tomto ohledu si nemusíte dělat starosti – pokud je motor daného vozidla náchylný k zasychání a zapékání benzínových vstřiků, dojde k naprogramování LPG jednotky tak, aby byl vždy několikátý vstřik benzínový.
S vaším LPG vozidlem byste měli podstupovat pravidelné servisní prohlídky LPG systému. Nejsou sice stanoveny zákonem, nicméně doporučen je interval 1× ročně nebo po každých 15 000 km dle toho, co nastane dřív. V rámci servisu je třeba také 1× ročně nebo po 15–20 000 km vyměnit plynový filtr (filtr plynné fáze). Filtr kapalné fáze stačí vyměnit po 40 000 km. Pravidelným servisem zabráníte zanesení vstřikovacích trysek a špatné funkci vozidla, proto ji nepodceňujte.
